sobota 10. října 2015

ASMR (takový ten mlaskavý zvuk)

Když jsem byla malá, tak jsem se vždycky strašně těšila na předpověď počasí s Taťánou Míkovou. Když hlásila počasí ona, seděla jsem (jako) zhypnotizovaná před televizí, poslouchala její andělský hlas a umírala blahem.

Myslela jsem si, že tak to má každý. Že každý umírá blahem, když slyší Míkovou. Když jsem se na to ale pokusila zavést hovor, setkala jsem se s nechápavými pohledy. Upřesnění, že mám na mysli „takovej ten mlaskavej zvuk“ více porozumění nějak nevyvolalo.

Přetočte patnáct let (během kterých Míková ztratila svůj magický hlas, ale přišli jiní s podobně magickými hlasy) dopředu. Je rok 2010. Jsem v hostelu v Římě, usínám v posteli a dvě Japonečky na vedlejší palandě se chystají spát. Ovšem jsou to Japonečky a tak se rozhodnou, že ještě předtím musí vyprat všechny své ponožky. Jakmile se vrátí z koupelny s vypranými ponožkami, začínají je potichu věšet na okraj postele a u toho si šeptem povídají. A já u toho usínám, naprosto omámená japonským šeptáním a šustěním vypraných ponožek.

Víte, o čem mluvím nebo si myslíte, že jsem úplně padlá na hlavu, co to tu proboha žvaním o ponožkách a Míkové?

Pokud jsou vám tyto zážitky zvukem způsobené blaženosti povědomé, je pravděpodobné, že jste schopni prožívat takzvané ASMR.

Na fenomén ASMR jsem narazila v podstatě hned, jak jsem přijela z Říma. Byla jsem zavalená školním stresem a na youtubu jsem si začala vyhledávat videa, kde mluví Japonci, abych zase zažila ten úžasný transoidní pocit jako v hostelu. Myslela jsem si, že v tom je ten trik - v japonštině (na Míkovou jsem tehdy vůbec nepomyslela). Kupodivu jich moc nebylo. Pak jsem však zkusila zadat japonské šeptání. A najednou jsem byla zavalená videi (ať už v japonštině nebo v jiných jazycích), která ve mně všechna vyvolávala ten omamný pocit. A u všech bylo v názvu napsáno ASMR.

ASMR znamená autonomous sensory meridian response. Tato zkratka označuje zážitek příjemného, relaxujícího brnění nebo mravenčení, které se většinou objevuje v oblasti hlavy a může se rozlézat až do páteře nebo do končetin. Tento pocit je u většiny lidí vyvolaný různými podněty, nejčastěji sluchovými, ale i vizuálními nebo behaviorálními. Zde jsou příklady nejčastějších a nejoblíbenějších podnětů:

Sluchové:
- šeptání
-„soft speaking“ – ne šeptání, ale jakoby ztlumený hlas
- šustění papíru nebo látky
- zvuky psaní (křídou na tabuli nebo tužkou na papíře)
- ťukání prsty nebo nehty na hladkém povrchu
- zvuky počítačové klávesnice
- mlaskání
- zvuky domácích spotřebičů
- zvuk přesýpání zrnek (rýže, písku apod.)

Vizuální
- pomalé, ladné pohyby rukama
- psaní, malování
- hlazení povrchu (rukou, štětcem, …)

Behaviorální
- „personal attention“ – osobní pozornost
- organizování
- soustředěná činnost

Dotykové
- masáž hlavy
- hlazení po vlasech
- česání vlasů
- malování na záda

Když si vezmete všechny vypsané podněty, bude vám jasné, že většina ASMR videí může na nepřipraveného diváka působit dost prapodivně. Například se tam pořád ťuká. Úplně na cokoliv to příjde pod ruku. Na mobil, na hrnek, na jídlo, figurku dartha vadera. Do toho se tam mlaská do mikrofonu a předstírá se, že vám dotyčný hledí do očí a hladí vás štětečkem po tváři. Člověka to může poněkud „weirdovat out“. Ale pokud cítíte ASMR je vám to úplně jedno a prostě jenom sedíte se zrelaxovaným výrazem buldočího čumáku a hltáte každé další klepnutí nehtem o stůl a další pomalé zmáčknutí obalu od čínské polévky.

Zkuste se podívat na následující video. Slečna v něm, Maria (aka GentleWhispering), je nekorunovaná královna ASMR tvůrců. Na každého kdo je citlivý na ASMR fungují jiné podněty, ale Marie podlehne v podstatě každý. Co vy? Dělá to s vámi něco? Pokud ano, je vám to příjemné nebo nepříjemné?



Z mého mini průzkumu v mém nejbližším okolí kupodivu není nejčastější reakce neutrální (což je reakce, kterou články o ASMR předpokládají u většiny lidí), ale právě negativní. V podstatě všem lidem, kterým jsem toto video ukázala, je hlas Marii nepříjemný. Pokud patříte mezi ně, případně pokud s vámi nedělá vůbec nic, ASMR u vás stejně mohou vyvolat dotykové podněty jako hlazení po vlasech nebo lechtání vzadu na krku. Vezměte si například tento úžasný vynález:



Pokud jste ho někdy měli na hlavě, máte aspoň přibližný zážitek toho, co je ASMR.

Tak, to by byl základní popis ASMR. V příštím článku se budu věnovat všem různým psychologickým konotacím a teoriím, které se okolo ASMR vyrojily.

Pokud vám tento příspěvek otevřel dveře do říše omamných mozkových ohňostrojů, můžu vám doporučit následující videa od mých oblíbených ASMR tvůrců. Nicméně stejně je nakonec nejdůležitější, jaké podněty a jaký hlas sedí konkrétně vám a na to přijdete jedině tak, že se sami vydáte na výpravu do světa ASMR videí a sami zjistíte, co na vás platí nejvíc. Takže vzhůru na youtube s heslem ASMR.



Ne moc známá, ale úžasná ASMR tvůrkyně. Jednou se jí vymazal celý účet i s celou její tvorbou, takže většina jejích videí je nahrána jejími fanoušky.



A ještě jednu královna a jedno z jejích nejsledovanějších videí. Vedou se zapálené debaty o tom, jaké je vlastně jméno toho pacienta. U mě vyhrává Symbalis Wallace.



ASMR tvůrce renesančních kvalit. Podle jeho videí to vypadá, že ví úplně všechno úplně o všem. A asi to tak nějak bude. Navíc díky jeho hlasu je obsah jeho příspěvků doplněn úchvatnou formou.



Tvůrkyně tohoto videa, Cutebunny992,  má za sebou zajímavý příběh. Patří k průkopníkům ASMR videí; byla to ona, kdo vymyslel legendární námět ASMR videí cranial nerve examination (vyšetření hlavových nervů). Na několik let však zmizela, když někdo hacknul její youtube účet a využil ho k jakýmsi nekalým účelům. V ASMR komunitě z toho bylo velké pozdvižení, ale ještě větší bylo když se se slávou v roce 2014 vrátila.



Málem bych na toto legendární video zapomněla! Vžijete se do role vesmírného cestovatele a přitom vás zavalí vlna ASMR z různého sci-fi pípání a bzučení. Geniální nápad na podněty od tvůrkyně, která je obecně známá svými inovativními videi. Existuje i druhý díl, ale ten už tak úspěšný nebyl (jak to tak bývá).



Zdroje obrázku a videí:


pátek 18. září 2015

MBTI typy


V minulém článku o MBTI jsem se věnovala obecnému popisu typologie a čtyř preferencí, na kterých je založená. Teď bych ráda napsala něco o určování MBTI typu a dala sem nějaký základní popis jednotlivých typů.

Na internetu najdete přehršle různých MBTI testů, které vyplníte, a oni vám vyplivnou, jaký jste typ. Klidně si nějaký můžete udělat. Ale já těm testům tak úplně nevěřím. Velice lehce se může stát, že vám prostě určí špatný typ. Otázky jsou totiž vytržené z kontextu a každý si je může pochopit po svém. Pokud se prostě fráze jako ‚konkrétní informace‘ nebo ‚idealista‘ používají takhle izolovaně, tak mohou znamenat spoustu věcí pro spoustu lidí. Pokud se strefíte do uvažování tvůrce testu, tak bingo, vyjde vám správný typ. Ale pokud ne, velmi lehce se může stát, že vám vyjde typ třeba úplně opačný.

Podle mě je pro určení typu nejlepší, když se seznámíte trochu podrobněji s jednotlivými preferencemi, pochopíte, k čemu se vztahují a co popisují a sami se rozhodnete, k čemu víc tíhnete. Zkuste si ještě jednou pročíst můj minulý příspěvek (tady) a tak nějak sami pro sebe si říct, co zní víc jako vy, v čem se víc poznáváte. Přesný typ si potom určíte pomocí písmenek, jak je to ukázané v tabulce na konci minulého článku.

Pravda, když budete takto otypovávat sami sebe, může se stát, že skončíte s typem, který chcete být a ne s tím, který doopravdy jste. Nicméně stejné nebezpečí hrozí i u otázek u testu. Abyste tomu zabránili, je dobré si třeba pozvat ke kontrolnímu typování někoho, kdo vás dobře zná.

Jakmile budete znát svůj typ, můžete směle podat výpověď v práci a zamknout se do pokoje, protože máte do konce života co dělat. Informacemi o MBTI je zaplněný celý internet a na rozdíl od vašeho oblíbeného seriálu se nové informace neustále objevují a objevovat nejspíš nepřestanou, takže si s MBTI můžete hrát forever and ever and ever.

A zde jsou už krátké popisky typů podle toho, jak je vnímám já.

ISTJ

Organizovaný, logický, realistický, konzervativní a tichý. V nejhorších případech zkostnatělý hnidopich (třeba Rimmer z Červeného trpaslíka), v nejlepších případech schopný strážce pořádku, zákona a tradic (třeba pan Spock). Je velmi těžké získat přístup k jejich pocitům a nějakému lidskému teplu uvnitř. Ale (většinou) tam jsou! Jejich střízlivé zájmy a preference (STJ) jsou ještě k tomu všemu uzavírány dovnitř (I), což z nich může dělat dost společensky nezábavné jedince.



ISTP

Pod tímto typem si vždycky představím kováře. Mlčenlivého, rezervovaného, sarkastického, zaujatého svou prací a zpravováním věcí. Přistupuje k věcem přímo bez zbytečných řečí, ale zároveň i trochu bez rozmyslu. Prostě kovář.



ESTJ

ESTJ je generál. Pokud by se o nějakém typu muselo říct, že má tendenci být agresivní, cholerický a rozkazovačný, byl by to tento typ. Ví co se má udělat a jak přesně se to má udělat a nebojí se vám to sdělit. Dobrá stránka toho všeho je, že jsou zodpovědní, rozhodní a odhodlaní chránit slabší.



ESTP

Jsou dvě verze: sportovní drsňák nebo okouzlující sukničkář. Jsou ukecaní, přesvědčiví, soutěživí a přímí. Zbožňují akci, výzvy a pozornost ostatních. Rychle se znudí, ale rychle je zas napadne něco, čím tu nudu překoná. Bart Simpson je ESTP.



ISFJ

ISFJ jsou prostě mamky. Starostliví, tradiční, praktičtí, citliví, obětaví a romantičtí. Nebo zdravotní sestřičky. Pokud je něčí mamka zdravotní sestřička, tak máte devadesáti procentní šanci, že je ISFJ. Naprosto geniální jsou ISFJ roboti – třeba Kryton nebo C-3PO.

U spojitosti ISFJ s roboty jsem se vzpomněla na zvláštní interakci mezi ISFJ a ENTP. Jako každé opačné typy mají mezi sebou silné napětí, ale přijde mi, že tato konkrétní dvojice víc než kterákoli jiná vytváří mimořádně vtipné situace. Jedny z nejgeniálnějších komediálních postav jsou ty, kdy ENTP herec nebo postava předstírá, že je ISFJ - to je třeba případ Krytona nebo Annie z Community. Neméně vtipná varianta je čistá interakce mezi ENTP a ISFJ postavami, jako je to třeba mezi C-3PO a R2D2 nebo taky mezi Tonym Starkem a Pepper. Z nějakého důvodu je tato dvojice opaků v MBTI prostě nejúžasnější.



ISFP

Tento typ je pro mě záhada. Je to sice smyslový typ, ale není moc praktický. Naopak, většinou je děsně zahloubaný, tvořivý a trochu mimoň. Takový typický introvertní fotograf anebo malíř. Využívá sice smyslové vjemy a detaily, ale prožívá a zpracovává je do hloubky a na základě toho pak jedná (tvoří). Zvláštně v sobě kombinují hloubku a jednoduchost.



ESFJ

ESFJ jsou speciální typ mamek a to americký mamky. Nebo prostě extravertní, žeáno. Často se také vyskytuje u kamarádek, které s vámi budou probírat vaše problémy až do půlnoci, půjdou s vámi nakupovat a pomluví s vámi všechny vaše spolužačky. Jsou společenští, zábavní, starostliví, ale taky krapítek manipulativní drbny.



ESFP

Party girl/boy. A při dostatečném uměleckém talentu taky šašek nebo herec. Zábavní, impulzivní, šílení, akční, přátelští. Rádi ostatní objímají. Dory z Hledá se Nemo nebo Rose z Doctora Who.



INTJ

Takoví černokněžníci. Alespoň v knížkách a filmech jsou INTJ vždycky zlosynové, co chtějí ovládnout svět. Saruman, senátor Palpatine, Magneto. V reálném životě touhu ovládnout celý svět většinou sublimují na touhu pochopit ho. Nezávislí, inovativní, nezatížení detaily a fascinovaní teoriemi.



INTP

Pro tento typ existuje až trapně přesné ztělesnění – Albert Einstein. Prostě typický „bláznivý profesor“. Zajímají se o strašně moc věcí a strašně moc do hloubky, ale nemají nějakou zásadní potřebu své poznatky sdílet s vnějším světem. Na to konto jsou všichni okolo nich přesvědčení, že plýtvají svým potenciálem. (Oni to tak rozhodně nevnímají.)



ENTJ 

Ve vojenských hodnostech se úplně nevyznám, ale tak jak je ESTJ generál, tak ENTJ je takový válečný stratég. V podstatě je možné si ho představit i jako krále, nač troškařit. To ENTJ nikdy nedělají.  Velmi rádi vymýšlí komplikované plány, jak vyhrát nad všemi ostatními a vládnout celému světu. Většinou je uskuteční a většinou jim vyjdou. Naprosto zásadně mají vždycky pravdu.



ENTP

ENTP jsou známí debatéři. Sarkastičtí, zvídaví a vynalézaví. Přeskakují od jednoho problému k druhému a chvilku neposedí. K životu nezbytně potřebuji změny a neustálé výzvy. Často se označují jako zábavní a společenští šprti. Tony Stark je typický ENTP.



INFJ

INFJ jsou takoví Gandalfové a Galadriel(y). Hloubaví jedinci s pečlivě vybudovaným vnitřním světem fantazie. Rádi si o sobě myslí, že jsou záhadní a originální. A často taky jsou. Na základě toho se často cítí nepochopeni okolním světem. A to taky často jsou. Svůj vnitřní svět jednorožců, nesmrtelnosti a cestování časem (INF) mají touhu organizovat (J), což je v podstatě nemožné a vede to k častým existenciálním krizím. Vím, o čem mluvím, sama jsem INFJ.



INFP

Tišší, citliví snílci. Šíří kolem sebe takovou zvláštní atmosféru harmonie, opravdovosti a tiché přívětivosti. Jsou strašně dobří posluchači a uklidňovači. Ostatní lidi mají nekontrolovatelnou touhu je objímat, což je většinou dost děsí. Za plyšovým zevnějškem skrývají intenzivní emoce a ideály, které jsou schopni hájit do krve. A samozřejmě také jednorožce a cestování časem stejně jako INFJ, ale méně uspořádané.



ENFP 

Velký (nebo i malý) děcko. Zábavní, zvídaví, hraví, originální a nadšení ze všeho. Mám takovou teorii, že každé dítě je v podstatě z velké části ENFP. Pokud mu to však zůstane do dospělosti, může být čas od času osočen z toho, že na něčem jede, i když v životě neměl ani cigaretu. Jsou prostě pořád na takovém mentálním tripu.



ENFJ

Pro tento typ mám velice specifické ztělesnění – vůdce náboženské sekty. Jsou takoví přesvědčiví, charizmatičtí, výmluvní, nadšení a přátelští. Všechno je pro ně o „vnitřním potenciálu“, který je nutné využít a uskutečnit. Jejich heslo by mohlo být „buď ta nejlepší verze sebe sama“. Míří ke světlým zítřkům a inspirují ke změně. Jsou prostě úžasní.





Zdroje obrázků:

http://33.media.tumblr.com/6a5f2921d066801921f750763886601f/tumblr_inline_nqsfto17FX1slrvm0_500.gif
http://i7.photobucket.com/albums/y268/contaminateddirt/Feelings.gif
https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7OrC95TtK9zycdnECwh0mWkUYW8QMXN9yfhKciSyN1ipA3v8qpUGiDkBUrMWahsFFlXEoYJXdmiKHxHOxy-OMJGsS8PYHyy8mlr1hZ0RsxjVDvRHG3LecH32ALzcsQ0WNMkrWQKXypBIz/s400/estj.jpg
http://img.pandawhale.com/42924-haters-gonna-hate-bender-gif-tSoi.gif
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/2d/69/c5/2d69c562d4606cced6aa09e1aa6670f4.jpg
https://33.media.tumblr.com/51684ba503caf731a07d130e2db2f677/tumblr_n198uti1Gn1t5005oo1_500.gif
http://31.media.tumblr.com/6b8910801289f83db1474fc67b720c52/tumblr_mvijze5VmG1qal2bto2_250.gif
http://38.media.tumblr.com/a967271b51fcd4544735c5e788ec21f0/tumblr_inline_njobwfoEzA1sabgem.gif
http://38.media.tumblr.com/1408d89ec8fb08d2925c492e71136991/tumblr_ne7kafCZUw1ssvjtqo1_400.gif
http://personalitygrowth.com/wp-content/uploads/2015/05/10408633_1557509734524677_8839742263739963463_n.jpg
http://i59.tinypic.com/1zf37l2.gif
https://backwardstimemachine.files.wordpress.com/2013/06/122520-25201-001.jpg
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/3d/82/c8/3d82c8efa055ae4e8a8d5ec1eaf9d03f.jpg
https://nextsimulacrum.files.wordpress.com/2013/03/infp-emo.jpg
http://oyster.ignimgs.com/wordpress/stg.ign.com/2015/03/god-is-a-chicken-finger.gif
http://33.media.tumblr.com/tumblr_m3qhr4u9bR1r100poo1_500.gif

pondělí 31. srpna 2015

Základy MBTI

MBTI (neboli Myers–Briggs Type Indicator) je všeobecně profláklá typologie osobnosti založená na jungiánských osobnostních typech, ke kterým přidává ještě jednu preferenci a celé to tak trochu poupravuje. Výsledek je, že máte čtyři osobnostní preference a jejich kombinacemi vzniká 16 různých osobnostních typů. A internet se z toho může zbláznit.

Sice jako každá osobnostní typologie MBTI zjednodušuje lidskou povahu a všechny ty unikátní a složité jedince strká do úhledných škatulek, ale na rozdíl od jiných typologií je MBTI šíleně návyková.

Proč?

Těžko říct. Jednak ty čtyři osobnostní preference jsou uznávány jako kompatibilní s jinými ustanovenými osobnostními typologiemi (jako třeba Velkou pětkou), ale na rozdíl od nich mají za sebou nějaký příběh a teoretický základ (zatímco Velká pětka má za sebou faktorovou analýzu, což tedy moc zábavné není). Především má ale MBTI kolem sebe obrovskou a aktivní komunitu. Internet je zaplněný tabulkami, diagramy a diskuzemi které aplikují MBTI na všechno možné od postav televizních seriálů až po různé druhy obuvi. A když se v takovém prostředí pohybujete dostatečně dlouho, začnou se vám do hlavy vkrádat myšlenky, že vaše křupínky na snídani jsou vlastně ukázkový ENTP typ a vaše pasta na zuby zase učebnicová ISFJ. No začne vám to lézt na mozek. Přesně toto ale z MBTI činí neodolatelně zábavnou záležitost.

Dřív než se ale vrhnu do zběsilého víru typování, měla bych načrtnout alespoň základy MBTI. Nebudu se pouštět moc do podrobností, to už za mě udělali velmi dobře jiní, například Vojtěch Franče v češtině nebo personalitypage.com a alittlebitofpersonality.com v angličtině.

Jak už jsem řekla, MBTI vychází z Jungovy teorie obecných a funkčních typů osobnosti.

Pod obecnými typy se skrývají známá označení extravert a introvert. Tyto typy popisují obecnou orientaci vědomí – vědomí se může orientovat buď na vnější svět (na objekt) v případě extraverze nebo na vnitřní svět (na subjekt) v případě introverze. Přijde mi, že význam extraverze/introverze se od prvního popisu podaného Jungem trochu změnil; zatímco Jung kladl důraz na orientaci vůči objektu a objektivnímu (fakticky danému) versus subjektu a subjektivnímu (nejednoznačnému, osobnímu) dnes se spíše vyzdvihuje orientace vůči ostatním lidem a tendence k sociálnímu životu versus orientace vůči sobě a tendence k samotě. Co zůstává neměnné je zaměření vůči vnějšímu versus vnitřnímu světu.

Takže bych řekla, že je bezpečné se při určování preference k extraverzi nebo introverzi opřít právě o toto zaměření. Orientujete se spíš na vnější svět nebo na vnitřní? Když máte kupříkladu nějaký problém nebo dilema, jaká je vaše preferovaná taktika při jeho řešení? V klidu a o samotě se nad problémem zahloubáte (introverze) nebo se začnete dívat kolem sebe, co nebo kdo by vám mohl pomoci – například kamarád nebo rady na internetu (extraverze)? Jasně, všichni většinou zkusíme obě dvě věci, ale co uděláte jako první? Tendence k extraverzi nebo introverzi se také dobře pozná podle toho, co vás nabíjí. Každý má holt někdy chuť vyrazit ven do lidské společnosti (extraverze) a každý má někdy chuť sednou si doma do křesla a číst si o samotě knihu (introverze). Co je ale to, co cítíte, že vám vlévá energii do žil? K čemu máte tendenci utíkat? Takže ještě jednou – vnitřní nebo vnější svět. Co máte raději?

Obecné typy tedy označují orientaci vědomí – jakým směrem se naše vědomí dívá (ven nebo dovnitř?). Funkční typy potom popisují, jak člověk nakládá s tím, co v tom světě na který se orientuje, vidí. Na jedné straně nás může zajímat, jakým způsobem člověk vnímá a přijímá informace, a na druhé straně se můžeme ptát, na základě čeho tyto informace potom posuzuje. Tu první preferenci popisují iracionální funkční typy, tu druhou racionální funkční typy (racionální, protože nám jde o posuzování, ne proto, že by šlo o něco bůhvíjak rozumného).
Tak. Krapet se to komplikuje, ale vše nakonec bude úplně jasné.

Iracionální funkční typy označují preferenci k přijímání informací buď pomocí smyslů nebo pomocí intuice. Smysly přijímáme informace tak, jak je můžeme vidět, slyšet, ochmatat a podobně. Zaměřujeme se na to, co je. Intuicí oproti tomu přijímáme informace ve formě takového čtení mezi řádky – nezaměřujeme se na to, co je, ale na to, co by mohlo být. Docela dobře se tyto preference poznají podle toho, jestli se člověk zaměřuje na podrobnosti a přesné informace (kolik to stálo, kolik to mělo metrů, co se do slova a do písmene stalo) nebo jestli se zaměřuje na celek a teoretický význam věci v kontextu (proč sis to koupil, jaký to mělo smysl, k čemu se to vztahuje). Prvního – smyslového – člověka zajímají přesné, detailní informace; druhého intuitivního člověka zajímá celkový význam a "atmosféra" situace, tedy to, co je za smyslovým vjemem.

Rozdíly mezi smyslovým a intuitivním vnímáním mohou být zdrojem příšerných konfliktů. Typický příklad takových nedorozumění je v rodinách studentů velmi oblíbené ‚Co jdeš studovat na vysokou? Jo tohle, ale tím se neuživíš, takže ti to k ničemu nebude‘. Ten, kdo pronáší věty tohoto typu bude nejspíš smyslový typ a ten, kdo mu odpovídá (něčím jako ‚teoretickou fyziku‘, ‚historii‘ nebo ‚teorii a dějiny umění‘) bude dost možná intuitivní typ. Intuitivnímu typu totiž na rozdíl od smyslového vůbec nejde o praktické uplatnění, jde mu o koncepty, teorie a vzorce a těch se mu na těchto oboru dostane víc než dost.

Racionální funkční typy popisují způsob, jakým získanou informaci hodnotíme. Způsoby jsou zase dva, ležící na opačných koncích spektra: myšlení a cítění. Buď řešíme, jestli je to, co jsme se dozvěděli správné nebo chybné, v tom případě tíhneme k myšlení. Nebo řešíme, jestli to, co jsme se dozvěděli je dobré nebo špatné, potom tíhneme k cítění.

V západních kulturách je tendence spojovat myšlení s mužským světem a cítění s ženským světem. Často to tak je, ale ne vždycky. Nicméně tím, že to tady máme takto hezky ustanovené, tak se myšlení a cítění dá dobře poznat právě v kontextu pohlaví. Působí-li totiž někdo jako netypický chlap nebo ženská, tak je velká šance, že bude tíhnout k preferenci, která je opačná vůči současnému kulturnímu vnímání. Když si tedy u chlapa řeknete, že je nebývale citlivý a u ženské, že je mimořádně rázná bude to nejspíš chlap s převahou cítění a ženská s převahou myšlení. Nicméně není to pravidlo. Obecně se dá ale říct, že typy s převahou cítění působí mírněji, jako kdyby měkčeji a zároveň idealističtěji. Jde jim holt o dobro. Oproti tomu myslící typy působí příměji, přímočařeji a logičtěji, protože jim jde o pravdu.

Takže to bychom měli Jungovy typy: extraverze/introverze, smysly/intuice, myšlení/cítění.

MBTI typologie k tomu přidává čtvrtou preferenci, která vychází z popisu funkčních typů a to obecnou preferenci k vnímání nebo posuzování. U této preference se ptáme na to, jestli máme tendenci spíš informaci prostě nějak vnímat (každý svým preferovaným způsobem – smysly nebo intuicí) nebo je rovnou posuzovat (opět preferovaným způsobem). Tato preference se především projevuje v tom, jak na základě všech posbíraných a zhodnocených informací jednáme. Máme-li tendenci k vnímání, tak řešíme věci flexibilně, tak jak přijdou. Nemáme touhu věci (věty, úkoly a podobně) dokončovat a obecně necítíme potřebu si svět kolem sebe organizovat a rozřazovat (třeba v podobě typologie ;), uklizeného stolu nebo dělání seznamů). Naopak člověk, který tíhne k posuzování tyto dokončovací a organizační tendence má. Vůči úkolům se nestaví příliš flexibilně, ale spíš s plánem v hlavě.

Ve svých úplných extrémech jsou lidi s převahou vnímání takoví nepořádní hipíci, kteří naprosto přirozeně nemají potřebu ostatní kritizovat a lidi s převahou posuzování vystresovaní puntičkáři, co mají na sebe i na ostatní naprosto závratné nároky a podle nich sebe i jiné soudí.

U všech čtyř preferencí je naprosto zásadní si uvědomit, že všichni používáme všechno. Většina lidí má ale prostě preferenci pro jeden ze způsobů v dané kategorii. Ten druhý sice používá, ale považuje ho za podřadný.

Máme tedy čtyři preference:

Preference

Co označuje

Extraverze x Introverze

Kam se orientuje vědomí + odkud čerpáme informace a energii

Smysly x Intuice

Jak přijímáme informace

Myšlení x Cítění

Jak hodnotíme informace

Vnímání x Posuzování

Jak na základě informací jednáme

 

Tyto čtyři preference budou tvořit MBTI typ. Jednotlivá písmenka v typu se určují podle anglických názvů preferencí. Čili:

Preference

Česky

Anglicky

Písmeno

Extraverze x Introverze

Extraverze

Extraversion

E

Introverze

Introversion

I

Smysly x Intuice

Smysly

Senses

S

Intuice

INtuition

N

Myšlení x Cítění

Myšlení

Thinking

T

Cítění

Feeling

F

Vnímání x Posuzování

Vnímání

Perceiving

P

Posuzování

Judging

J

 

Kombinací těchto písmen tedy vznikne 16 osobnostních typů.
Tak, slibovala jsem, jak se nebudu pouštět do podrobností a přitom jsem to vzala celkem z gruntu. Ale tak, aspoň v tom máme pořádně jasno. Příště už se pustím do popisu jednotlivých typů.

středa 19. srpna 2015

Posedlost ďáblem: odpověď psychologie a psychiatrie

První opravdický příspěvek si krapet ulehčím, protože sem dám něco, co už mám předpřipravené. Je to moje prezentace o démonické posedlosti z pohledu psychologie. Pokud jste někdo v roce 2014 zavítal na Festival fantazie v Chotěboři, tak jste tuhle prezentaci už měli možnost shlédnout v rámci mé přednášky (já se nacpu všude). Bylo úplně super kolik lidí mělo po přednášce fakt zajímavé dotazy a nápady, proto je děsná škoda, že tady není moc možností, jak takové věci probrat. Takže, pokud vás k tomu tématu nebo prezentaci cokoliv napadá, všechno pište sem!

úterý 18. srpna 2015

První z nekonečna

Přijde mi, že většina blogů začíná tak, že člověk prokrastinuje a jde v té prokrastinaci hlouběji a hlouběji až se dostane na konec internetu. Prostě něco, co zoufale potřebuje probrat, prozkoumat a rozprokrastinovat tady chybí! Tak se člověk s povzdechem a kapkou samožerství rozhodne tu internetovou bublinu zaplnit.

A stejně tak to bylo i s tímto blogem. Tak dlouho jsem hledala někoho, kdo by psal o psychologických fenoménech stejně nadšeně a zábavně jako někdo jiný píše o vycházce se psem nebo o novém balzámu na rty s příchutí melounu, nebo naopak někoho, kdo by v plné vážnosti podrobil psychologické analýze ty nejpotrhlejší konspirační teorie a paranormální jevy, a nebo někoho, kdo by rozebíral MBTI, ASMR a jiné úchvatné zkratky v českém prostředí...

...až jsem se rozhodla, že ten někdo budu já. A jestli jste trpěli nedostatkem těchto témat stejně jako já, tak jste nyní na správné adrese!